AKCE O VÁNOČNÍCH SVÁTCÍCH V sobotu dne 20.12.2014 jsme se dostavili na vlakové nádraží vyzvednout Betlémské světýlko, které bylo převáženo vlakem jedoucím z Kolína do Ústí nad Labem. S lucerničkami se u vlaku setkala Veverka s Danym, Šikulou, Louisem, Bobrem, Krtkem a jeho sestřičkou, budoucí světluškou Klárkou. Jelikož byl velký fuják, měli jsme co dělat, abychom plamínek „přenesli“ z vlaku do našich luceren a uchránili ho, než přijedeme domů. V úterý dne 23.12.2014 a na Štědrý den 24.12.2014 v čase od 10 – 12 hodin jsme rozdávali Betlémské světýlko všem lidem u hřbitova na ul. Pražská. Zároveň jsme nabízeli výrobky vyrobené dětmi ve skautských oddílech (brože, náramky, perníčky,….), přičemž za tyto výrobky jsme dostávali koruny jako příspěvek na granule pro pejsky do psího útulku. Všem moc děkujeme. V neděli dne 28.12.2014 jsme si šli zaplavat do krytého bazénu. Dětí přišlo nad očekávání dost a ve vodě se o ně starala při vodních hrátkách Píšťalka s Vlkem a Louisem. Zapsala Veverka HARRACHOV 2014 Začátek prosince pro nás znamená víkend na horách. Jedem do Harrachova. Letos je tato výprava za odměnu, za pravidelnou účast na schůzkách a jiných akcích. V páteční podvečer nás rodiče odvedli na místo odjezdu a po důkladné instruktáži od rodičů a vedoucích konečně vyrážíme směr Krkonoše. Jedeme mikrobusem a cesta nám rychle utíká, nikdo nezvrací = HURÁ. Po příjezdu se vyškrábeme i s bagáží na zádech k chatě a posloucháme pokyny od Píšťalky. Ta nám ihned běží zapnout topení a už se můžeme stěhovat do svých pokojů. Po ubytování se scházíme v jídelně a posloucháme pravidla pobytu a další důležité informace k našemu víkendovému soužití – zároveň baštíme proviant a pijeme čerstvě uvařený čajík od Vlka. Je pátek a má chodit Mikuláš, my také čekáme nadílku, ale abychom si ji zasloužily, musíme si vymyslet a zahrát scénku s vánoční tematikou. Scénky se povedly a každý z nás dostal mikulášský balíček. Jelikož jsme již unaveni, tak nás vedoucí posílají spát. V pokojíčcích je krásně teplo a tak se po zasoukání do spacáčků, jeden po druhém dostáváme do sladkého limbu. Sobotní ráno nám začíná svižnou rozcvičkou, kterou vedou Krtek, Koumák a Tomáš a zároveň nás kontrolují, zda cviky neodbýváme – mají oči všude, nic jim neunikne. Píšťalka nás informuje, co bude následovat – hygiena, snídaně a pak nějaké hry, např. zkoušíme se vžít do těla lidí s nějakým handicapem a malujeme obrázky bez pomoci rukou, nejdříve nohama a pak pusou – nevěřili byste jaké bylo najednou v herně ticho . Pak jsme si výtvory společně ukazovaly, a hádaly, co kdo zkoušel malovat. Během her šel Šikula s Bobrem a skautama na dřevo, abychom se pokusily rozdělat oheň v kamnech. To měly na starost velké světlušky a pod důkladným Šikulovým dohledem se zadařilo. Během přípravy na oběd a našich her, dorazil do chaty nějaký pán., který, jak jsme se brzy dozvěděly, byl strážcem KRNAPu, který nás po obídku vzal na tůru do lesa. Během této tůry nám vyprávěl co je náplní jeho práce a o co vše se stará. Díky němu jsme se dostaly i do míst, kam mají návštěvníci lesa vstup přísně zakázaný, a to do krmelců. Nejdřív jsme byly v krmelci pro srnečky a pak i v krmelci pro jeleny, dokonce jsme směli baštu zvířátkům připravit sami. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí, ze kterých nám píšťalka po příchodu připravila testík (mimochodem, testík dopadl na výbornou). Po večeři, kterou nám (tak jako obídek) připravil Vlk, jsme hrály zase hry, obzvláště zábavná byla ta, kdy jsme jednotlivě běhaly do lyžárny a hledaly pohádkové dvojice. U této hry jsme se opravdu pořádně vyřádily a Píšťalka jen zírala, kde se v nás po takové tůře na čerstvém vzduchu bere tolik energie. Den utekl jako voda a my již byly po hygieně opět ve spacáčcích a zavíraly svá unavená očka. V neděli se nám moc vstávat nechtělo, protože jsme věděly, že víkend končí. Ráno jsme se nasnídaly a Píšťalka nám rozdělila úklid chaty, byla na nás pak moc pyšná, protože jsme uklidily na 1* a bez reptání. Když dorazilo naše posunovadlo, snesly jsme si svoje věci z chaty dolů a po překontrolování pořádku na chatě a poštu usazených cestujících Píšťalka zavelela odjezd a my se plni dojmů vracely zpět, ke svým rodičům. Tak Krakonoši, opatruj si svoje hory a v prosinci roku 2015 Na shledanou. Zapsala Píšťalka PODZIMNÍ SLAŇOVÁNÍ Dne 22. 11. se konala výprava pro skauty a skautky zaměřená na lanové aktivity. Sešli jsme se v 8:30 na vlakovém nádraží ve složení Koumák, Tom, Šipka, Opička a Šikula a poté jsme se vydali autobusem do Mšena. Když jsme vystoupili na náměstí, tak nás hned čekala první výzva, se kterou jsme si poradili docela dobře, Šikula nám předal lístek se souřadnicemi GPS a měli jsme najít Vlka. Když jsme dorazili k Vlkovi, tak už na nás čekal s teplým čajem a trochou té teorie, kdy jsme se dozvěděli něco o různých způsobech lezení, seznámili se s potřebnou teorií a naučili se vázat osmičkový a vůdcovský uzel do sedáku, obléct si správně horolezecký sedák a zajistit se. A následně jsme si rozdělili výbavu a vyrazili do terénu, to vše vyzkoušet, ještě se k nám přidali Klíště a Nellinka. Cestou jsme si udělali malou zastávku na svačinu a poté pokračovali do skalního města kousek od Mšena. Když jsme našli to správné místo, tak jsme si vyzkoušeli v praxi, jak se uvazují lana a pustili jsme se do slaňování. Nejdříve jsme si to vyzkoušeli na menší skále a ti, kteří si tolik nevěřili a báli se, to zpočátku zkoušeli i s pomocným jistícím lanem. Pak jsme si vyzkoušeli i spouštění, nejdříve jsme spouštěli přes jističe a poté i z fixního bodu. A nakonec jsme se přesunuli o kousek dál na větší skálu, kde s námi poprvé slaňoval Vlk, ke kterému jsme byli zajištěni. Velká pochvala patří Šipkovi a Klíštěti, kteří překonali strach a sami sebe a s Vlkovou pomocí zdolali i tuto skálu. Vzhledem k tomu že se začalo stmívat, tak jsme vše zabalili a uklidili a vyrazili zpět do Mšena na autobus, který nás odvezl zpět na Mělník. Zapsal Šikula Víkendová výprava CHKO Kokořín Nazdar, zdraví nás Píšťalka s Louisem na autobusáku. Máte vše co je na výpravu potřeba, ptají se. Ano, správně, i v tomto podzimním čase vyrážíme na naši oblíbenou 13-tku, na Kokořín. Do naší chaty dorážíme už za tmy, kde na nás již čeká Vlk s našimi batohy, které si rychle vezmeme a můžeme se jít zabydlovat. Po zabydlení si sdělíme pár základních pravidel chování, vpochodujeme do uklizené zasedačky a začínáme hrát hry. Po oblíbených sardelích a sardinkách nám Píšťalka vysvětluje novou, legrační a hlavně sladkou hru „čokoládovka“ u které se opravdu dobře bavíme. Během našeho hraní nám Louis s Vlkem připravili venku večerní bojovku, takže se musíme teple obléknout a s obrovským nadšením klušeme ven. Bojovka byla super a tak se vyběhaní a unavení vracíme zpět do chaty, kde na nás čekají naše zubní kartáčky a ručníky a po jejich použití se ukládáme k spánku – jak kdo, někdo z nás si ještě špitá, co se mu na hře líbilo nejvíce. Sobotní ráno nám začíná jako vždy, hygoška, rozcvička (tentokrát netradiční – procvičujeme oči, uši, pusu, nos) a snídaně. Během informací ohledně našeho dopoledního programu doráží již očekávaný Šikula. No jsme komplet, tak můžeme vyrazit – Radek zůstává na chatě. Dle informací se vydáváme do jeskyní Nedamy (dle informační tabulky jsou to pozůstatky hradu ze středověku), jelikož jdeme v nerovném a nebezpečném terénu, tak musíme poslouchat všech pokynu od našich vedoucích. Poslušně jdeme a procházíme Kokořínským terénem, občas si uděláme přestávku a zablbnem si. Blíží se poledne a my se objevujeme přímo u hradu odkud je to již kousek k naší chatě a kousek k obídku. Po výtečném obědě, který nám připravil Louis, si dáváme hodinový oddech a pak následuje odpolední činnost – sběr dřeva, slaňování, vylévání stop a hraní venkovních her. Po těchto činnostech jsme vyhladovělí, tak odcházíme na véču, po které následuje večerní táborák a zpěv při měsíčku. Některé z nás dnešní program zmohl, tak se po částech odebíráme do sprch a pak rovnou na kutě. Usínáme krásně znavení a s čistým vzduchem v plicích. Nedělní ráno se ubírá v úklidovém duchu, každý z nás má přidělenou nějakou práci a tak je brzy uklizeno. Všichni máme zabaleno, baťohy jsou opět uloženy u Vlka v autě a my jsme připraveni vyrazit na Kaninu. Jenže před odchodem je ještě vyhlášená dražba zapomenutých věcí – jídlo si mezi sebou nějak rozdělíme, ale k páru ponožek a jedněm slipům se nikdo nehlásí, no co, tak to musí letět do popelnice. A je čas vyrazit. Dnes naposledy zamáváme naší 13-tce a vyrážíme směr autobus. Na Kanině si dáme přestávečku, kde dostaneme od Píšťalky instrukce k tomu, abychom dodržovali nedělní polední klídek a nekřičeli lidem pod okny. To zvládneme levou zadní, jsme přece skauti a po chvíli vyrážíme na poslední etapu k autobusu. Autobus nám dorazil, my naskočíme a frčíme na Mělník, kde na nás již netrpělivě čekají naši odpočatí rodiče. Výprava se vydařila a my se již těšíme na další. Zapsala Píšťalka Víkendová výprava CHKO Kokořín V pátek dne 9.10. jsme v odpoledních hodinách vyrazili na víkendovou výpravu na základnu „13“ na Kokořín. Překvapilo nás pár nováčků od světlušek a vlčat, kteří se rozhodli s námi vyrazit, přestože dochází do oddílu teprve měsíc. Celkem se výpravy zúčastnilo 29 dětí. V pátek večer jsme se zabydleli a zahráli pár her. V sobotu dopoledne jsme vyrazili na Klemperku, kde si všichni vyzkoušeli vylézt na cca 4 m vysokou skálu, kde hnízdí netopýři. Veverka se skautkami se následně vrátily „blesku-rychle“ zpět na základnu, kde pro všechny připravily obídek (sekačku a brambůrky). Protože nezůstaly zbytky, asi bylo jídlo chutné. Po poledním klidu jsme si účastníky rozdělili do 3 skupin, přičemž jedna skupina s Veverkou odlévala stopy, druhá skupina se Šikulou připravovala dřevo na oheň a třetí skupina s Vlkem vyzkoušela lanovou lanovku. Když už bylo šero, vrátili jsme se všichni na základnu, kde Radek se skautkami připravoval véču – špagety s masovou omáčkou a sýrem. Každý dostal „nášup“, až se Veverka bála, že to nikdo nesní, ale opak byl pravdou, vylízané talíře potvrdily, že jídlo bylo moc dobroučké. V sobotu večer byl opět věnován hrám a zpěvu při kytaře. Když byla úplná tma, všichni se museli obléknout a nastala vteřina pravdy – STEZKA ODVAHY. Mužská část vedoucích připravila během her trasu, kterou museli všichni po svíčkách absolvovat a dojít až na konec, kde nás čekal „poklad“ (sladkosti) a každý se musel podepsat. Přestože cesta byla „krkolomná“ za úplné tmy, protože byla mezi skalami v lese, všichni ji absolvovali bez újmy na zdraví. Je pravda, že nejmladším členům bušilo srdíčko jak o závod, ale po příchodu zpět na základnu už byli klidní a spokojení. Bohužel se do našeho času již nevešla chvilka posezení u ohně, ale stezka odvahy určitě zanechala v dušičkách všech členů zážitky. V neděli po úklidu celé základny jsme vyrazili na autobus za vlakové nádraží na Kanině, přičemž jsme si cestu zpříjemnili občerstvovacími chvilkami a hrami. Myslím, že se všem výprava líbila, po celý víkend nás doprovázelo sluníčko a já děkuji vedoucím, kteří se podíleli na zdárném chodu víkendové výpravy. Fotky jsou na facebooku a budou na DVD. Zapsala Veverka PRVNÍ SKAUTSKÉ SPORTOVNÍ HRY Dne 4.10.2014 se v Neratovicích na III. Základní škole uskutečnily První Skautské sportovní hry, kde se soutěžilo jak ve sportovních tak i ve skautských dovednostech. Z atletiky to byly sprint, vytrvalostní běh, hod do dálky, skok do dálky, člunkový běh. Ze skautských potom uzlování, kimovka, určování azimutu, balení krosny a lanová překážka, kde zastupoval daný stát vždy jen jeden z členů družiny. A samozřejmě nechyběly kolektivní sporty, kdy světlušky soutěžily ve vybíjené a přehazované, vlčata ve fotbale a přehazované. Skauty pak čekal taktéž fotbal a ringo a skautky vybíjená a také ringo. Sportovní a skautské disciplíny byly proloženy přestávkami na oddych, během kterých bylo možné po celý den absolvovat doplňkové disciplíny jako bylo přetahování lanem, sedy lehy, strefování se tenisákem do plechovek a další, za které se získávaly body navíc, které mohli pomoci družině k lepšímu umístění v celkových výsledcích. Také jsme si našli čas i na posezení u kytary a zpěvu vzhledem k tomu že nám po celý den přálo krásné slunečné a teplé počasí. Také jsme si přivezli několik medailí a pohárů: ve sprintu se na 2. místě umístil Fíla a Chobotnička a na 3. místě Koumák, vytrvalostním běhu se Koumák umístil na 3. místě, v hodu do dálky se na 1. místě umístil Honza Petržílek na 2 místě Krtek a Honza Svach, který soutěžil za skautky. Ze skoku do dálky přinesl zlato Tom, v člunkovém běhu skončil na 1. místě Bručoun a na 3. místě Skokan, v uzlování se umístil na 2. místě Koumák a na 3. místě Ponny. V kimovce se umístily na 1. místě Emička Korfelová, na 2. místě Šipka a na 3. místě Syslík a Honza Svach. V určování azimutu získal stříbro Einstein a Tom, v balení krosny získala stříbro Agátka a Chobotnička s Bručounem získaly bronz. Na lanové překážce vybojovali cenné kovy tito: zlato Fíla, stříbro Barča a bronz Opička a Krtek. Z kolektivních sportů získali stříbro vlčata a skauti ve fotbale, v přehazované se umístili vlčata na krásném prvním místě spolu se skauty, kteří soutěžili v ringu a skautky v ringu skončili na krásném třetím místě. Celkově se v atletice umístili skauti na krásném prvním místě a následovala je vlčata, která skončila na druhém místě. Ve skautských dovednostech jsme obsadili tato medailová místa: 2. místo skautky a na 3. místě světlušky, vlčata a skauti. A dostáváme se už k celkovým výsledkům kdy 1. místa v celkovém hodnocení obsadili vlčata a skauti a skautky skončili na 3. místě. Tak že jsme si celkem přivezli 9. zlatých, 14. stříbrných a 14. bronzových medailí. Sláva vítězům a čest poraženým. Fotky jsou uloženy v galerii na Facebooku : https://www.facebook.com/skautmelnik Zapsal Šikula TÁBOR 2014 Letošní skautský letní tábor se konal opět prvních čtrnáct dní v červenci a to v katastru obce Mařenice, okres Česká Lípa. Tuto lokalitu jsme se rozhodli opět navštívit, neboť je zde krásná příroda, přestože jsme na tomto tábořišti byli v roce 2010 vyplaveni a voda nám zatopila celé tábořiště a několik stanů odnesla a poničila. Tábor se nesl duchem „Robinsonů“ pro světlušky a vlčata a duchem „Přežití“ pro skauty a skautky. Po příjezdu na tábořiště jsme museli společnými silami tak jako každoročně postavit jídelnu, kuchyň, štábní stan, zubříky, sahary, tee-pee, sprchu, podsadové stany, sušák a hlavně kamna do kuchyně. Během soutěží a her jsme také navštívili nedaleké městečko Cvikov. Děti ve volných chvilkách téměř každý den nacvičovaly na večerní scénky, ve kterých zapojily své fantazie. Na scénky se každý moc těšil, protože měly nádech legračního tématu. V pátek večer za tmy slavnostně ohnivci z řad vedoucích (Klíště, Sluníčko, Šikula a Vlk) zapálily slibový oheň, u kterého ti, kteří složili nováčkovskou zkoušku, vykonali svůj slib. Bylo to tajemné a vzrušivé. Následující den v sobotu se přijeli podívat rodiče v rámci návštěvního dne na to, jak jejich syn či dcera zvládá tábornický život. Přivezli plno upečených sladkostí a ovoce a zeleniny, které jsme baštili ještě další dny. Skauti a skautky také absolvovaly celonoční výpravu, která se jim moc líbila. Postavily indiánskou saunu a upekly maso v Seetnově hrnci. Na táboře se světlušky a vlčata zúčastnila i olympiády, při které nám s provozem pomáhaly skauti a skautky, např. střelba ze vzduchovky, zatnutí sekerky na čáru do pařezu, střelba z luku, střelba na plechovky, lovení fazolí z vody apod. Absolutním vítězem celé olympiády se stala Červík. Nejlepším střelcem ze vzduchovky pak Terka. Během tábora se také bodovaly stany, kdy nejčistší stan a diplom dostala Pažitka s Fínou. Nejšpinavější stan měli Krtek, Koumák, Tomáš, Matěj a Vašek, a proto také byli potrestáni politím vody do rukávu. Blízko tábořiště je potok, na kterém jsme pouštěli lodičky, co si všichni vyřezali. Potok jsme využívali i pro svlažení a různé vodní hry. Jeden den jsme odpoledne věnovali budoucí oslavě narozenin Danyho, kdy jsme mu slavnostně předali skautské vyznamenání za práci ve skautu a veliký dort ve tvaru skautské lilie naplněný tvarohovým krémem. Děti si také vyzkoušely tzv. opičí dráhu, kde musely překonat různé lanové nástrahy. V plánu byl také výlet do Německa do Domu motýlů, ale bohužel se k tomu nedostalo. Snad příště. Já jako současně i zdravotnice jsem uvítala to, že se s žádným človíčkem nemuselo po celou dobu tábora k lékaři do nemocnice, což se stalo poprvé za moc hodně dlouhá léta. Klíšťat se na nás nachytalo celkem 131 kousků, která jsme snad úspěšně zničili. Všem vedoucím upřímně děkuji za zdárné vedení tábora a velký dík patří také kuchtíkovi Mílovi, protože s plným žaludkem dobrého jídla se jinak pracuje (samozřejmě za přispění dětí, které se podílely na přípravě jídel). Také bych moc a moc chtěla za skautské vedení poděkovat všem rodičům, kteří nám přišli pomáhat nakládat a vykládat táborové věci. Byla jich celá plná Avie a tudíž si všichni mákli. Nemalý dík také patří panu Švamberkovi z Byšic, který zajistil dopravení táborových věcí Avií tam i zpět. Uteklo to jako voda a pomalu budeme již shánět nové místo pro letní tábor 2015. Zapsala Veverka DIVOKÝ ZÁPAD NA POLABÍ NA MĚLNÍKU V neděli dne 22.6.2013 jsme se zúčastnili jako spolupořadatelé Domu dětí a mládeže na Mělníku akce nazvané „ŠUTR CITY, ANEBO DIVOKÝ ZÁPAD NA POLABÍ“. Naše stanoviště bylo nazváno „Uzlování“ a jako v loňském roce, tak i letos jsme měli za úkol naučit širokou veřejnost uzlování. Akci za mělnické skauty zajišťovaly – Veverka, Krtek, Markétka, Natálka, Šotek, Opička, Skřítek a Vlk. Všichni byly převlečeni do krásných indiánských či kovbojských převleků a myslím, že můžeme s klidem napsat, že se většina dětí i dospělých naučilo některým uzlům. Všem patří velký dík. Zapsala Veverka KRAJSKÉ ZÁVODY SVĚTLUŠEK A VLČAT Dnes tj. 7.6.2014 naše vlčata z oddílu NIOBARA, tj. Einstein, Bručoun, Syslík, Skokan a Vojta, skončila v krajských skautských závodech v Benátkách nad Jizerou na krásném 7. místě z 26 soutěžících družin. MOC VŠEM BLAHOPŘEJEME ZA KRÁSNOU REPREZENTACI !!!!! Veverka DĚTSKÝ DEN V neděli dne 1.6.2014 jsme pořádali na zahradě u klubovny dětský den. Počasí se vydařilo a proto sportovní vyžití se podařilo. Soutěžilo se v přebírání korálků hůlkami na čas, ve střelbě z luku do terče, ve skákání v pytli, v hledání zavěšených bonbónů se zavázanými očima, ve střelbě z praku a míčků do plechovek z plastu, v chození na speciálních podstavcích, ve zdolání tratě s míčkem na lžící, v prolézání látkového tunelu, v hodu šipkami apod. Za splnění disciplín soutěžící získali nějakou dobrou sladkost. Některé disciplíny si vyzkoušeli i rodiče. Děkuji všem za přípravu programu. Veverka ČARODĚJNICE Ve středu poslední den v měsíci dubnu jsme v odpoledních hodinách uspořádali na zahradě u klubovny slet malých čarodějů a čarodějek za doprovodu rodičů. Sešlo se nás tam celkem dost, ale koště měl málokdo. Tanec s košťaty uvedla čarodějka Dobrodějka (Veverka) s čarodějkou Prskoletkou (Markétkou). Pak došlo i na zaříkávadla, hry a soutěže. Na koštěti se na nás přiletěla podívat i čertice (bývalá vedoucí světlušek) se svojí malou tříletou „čerticí“, která si to nebála rozdat v soutěžích i se staršími čaroději a čarodějkami. Po zdárném vyčerpání jsme zasedli ke kouzelnému ohni a opekli žabí stehýnka a myší ocásky za vřískotu u sladkého dřeva, na které svými drápy drnkali Vlk, Šikula a Krtek. Čarodějnický rej se nám líbil, ale utekl jako voda a všichni jsme se museli před setměním vydat na let domů. Prosím všecinky, kteří „obrázkovali“, by mi nějaké obrázky poslali. Děkuji. Dobrodějka ZÁVODY SVĚTLUŠEK A VLČAT V neděli dne 27.4.2014 se konaly v Tišicích závody světlušek a vlčat. Z oddílu Jitřenka se zúčastnily 2 družiny světlušek a z oddílu Niobara 2 družiny vlčat. Tématem závodů bylo kolonizování nových území divokého západu. Noví osadníci (závodníci) měli za úkol získat co nejvíce dílců od co nejvíce pozemků, aby se stali většinovými majiteli. Skupiny osadníků vyrážely na trasu s povozem, který se museli snažit uchránit před bandity a znepřátelenými indiánskými kmeny. Na každém stanovišti museli osadníci splnit úkoly, prokázat dovednosti a vybrat si dílce pozemků, kteří jim chyběli. Témata ke splnění úkolů – znalost první pomoci, řešení krizových situací, manuální zručnost, fyzická zdatnost – lanové aktivity a člunkový běh, logické myšlení, pobyt v přírodě, kuchařské dovednosti, schopnost orientace a vlast a skauting. Indiánky Veverka s Markétkou a Žabkou obývaly osadu Černých havranů, kde noví osadníci museli prokázat dovednosti v házení tomahavkem, jízdě na koni a znalosti zvířat, stromů a bylin. Dany jako mexický osadník zjišťoval mezi osadníky znalost kuchařských vědomostí. S novými osadníky na trasu vyrazila jako doprovod Slzička, Kačka, Simča, Opička, Krtek, Koumák a Vlk. Noví osadníci Bručoun, Skokan, Einstein a Vojta své znalosti a schopnosti uplatnili na výbornou, a proto skončili na krásném 1. místě. Blahopřejeme. Zapsala Veverka VÝPRAVA DO MŠENA Dne 30. 3. 2014 se konala výprava určená pro skautky a skauty. Sraz byl v 8.30 na vlakovém nádraží na Mělníku. Nejdřív to vypadalo, že pojedeme čtyři i se Šikulou, ale nakonec jsme jeli ve složení Koumák, Tomáš, Chobotnička, Žabka, Opička, Šotek a Natálie. Tématem výpravy bylo poznávání krás CHKO Kokořín. Vlakem jsme se vypravili do Mšena, kde jsme se rozdělili na dvě družiny a napojili se na Cinibulkovu naučnou stezku. Vyzkoušeli jsme si práci s mapou, kreslení pochodové mapy a také jsme vypracovali otázky, které byli na informačních panelech po cestě. Cestou jsme se dívali na zajímavé krajinné prvky ať už vytvořené lidmi anebo přírodou. Také jsme zkoušeli hledat stopy zvěře, ale neměli jsme štěstí, zato se nám povedlo najít hodně různých rostlin. Viděli jsme uměle vytvořenou jeskyni Obraznice, která sloužila za třicetileté války jako skrýš obrazů a jiných cenných děl. Od Velké hlavy a žáby jsme si udělali menší zacházku ze stezky na pokličky, kam jsme se už dvakrát chystali, ale bohužel jsme tam nedošli. Tak tentokrát se nám to povedlo. Po společné fotce u pokliček jsme sešli dolů po schodech a vydali se na zpáteční cestu, abychom se vrátili zpět na naučnou stezku a do Mšena na vlak. A jelikož jsme po návratu do Mšena měli ještě chvilinku času a bylo krásné teplé slunečné počasí tak jsme se cestou na vlak zastavili ještě na zmrzlinu. Pak už jsme nasedli na vlak a jeli směrem k domovu. Výprava se nám moc líbila a těšíme se na další. Zapsal Šikula HOROLEZECKÁ STĚNA V sobotu 22.3.2014 jsme opět navštívili horolezeckou stěnu ve Mšeně, ale tentokrát s vlčaty a světluškami. Jako pomocníky jsme sebou vzali navíc skauty Koumáka, Krtka a Vašuta a skautky Skřítka a Žabku. Přestože jelo jenom 14 mladších členů našich oddílů Jitřenka a Niobara a z vedoucích jen Veverka, Markétka, Vlk a Radek, tak jsme si to na stěně parádně užívali. Nevíme tedy, jak si to užíval Radek, protože byl po oslavě svého jména a z pátku na sobotu spal cca 2 hodiny. Každý si mohl vylézt na lehčí či těžší stěnu a kolikrát chtěl. Na konci všichni absolvovali soutěž a obdrželi sladkou dobrůtku. Ti členové oddílů, kteří se báli a nejeli s námi, mohou jenom litovat. Zapsala Veverka ČLÁNEK S MĚLNICKÉHO DENÍKU