ROK 2024


BRUSLENÍ 27,12.2024
V pátek dne 27.12.2024 jsme se sešli v 10:30 hodin na zimním stadionu na bruslení. Bruslení si užívali Šídlo, Sysel, Ouško, Kuba, Štěpánka, František, Rychlonožka, jeho sestřička s rodiči a Smíšek. Veverka s tatínkem Štěpánky za mantinelem obdivovali, jak všichni krásně bruslí. Na tzv. „kukačku“ se přijeli podívat Mattoni s Káťou, ale museli hnedle odjet, protože je čekala cesta do Vídně. Jaké bylo naše překvapení, když z ledu na Veverku po chvilce zamávala Jája s Lidunkou a Zituškou. Prý setkání na ledě mělo být překvapení. Jelikož Jája v mladším věku chodila na krasobruslení a účastnila se i závodů, tak nám ukázala piruety a snažila se některé děti naučit otočky a přešlapování. Bruslení skončilo ve 12:30 hodin a všichni mají velkou pochvalu za účast a odvahu od Veverky, která přestože také bruslila, si již nyní netroufne jezdit na bruslích.

BETLÉMSKÉ SVĚTÝLKO 24.12.2024

Letos, v roce 2024, jsme převzali Betlémské světýlko již po jednadvacátý rok na vlakovém nádraží v Mělníku v sobotu dne 21.12.2024 v 10:14 hodin, které následně Mates s Veverkou předaly na faru v Mělníku a na farmu do Jahodárny ve Vraňanech.

Na Štědrý den 24.12.2023 jsme před hřbitovem na ul. Pražská jako každý rok rozdávali dvacátý první rok Betlémské světýlko dovezené přímo z Betléma. Ještě, než jsme si stačili upravit a vyzdobit stolek betlémem a svíčkami s Betlémským světýlkem, plno lidiček na nás již čekalo na připálení. Byla moc hezká atmosféra, bylo nás hodně, a hlavně jsme se po roce setkávali s lidičkami, které chodí pro Betlémské světýlko pravidelně. Všem jsme popřáli krásné vánoční svátky a ke světýlku si lidičky mohli vybrat na památku nějaký výrobek z moduritu nebo svícen, které vytvořila vlčata a světlušky. Také jsme rozdávali ručně vyrobené a nazdobené perníčky. Akce se nám povedla a byla moc dojemná.

VÁNOČNÍ BESÍDKA 15.12.2024

V neděli ráno od 9 hodin uvítala Veverka na vánoční besídce děti našeho střediska včetně jejich rodičů. Letošní besídka se konala podruhé v Domě dětí a mládeže na Polabí, kde jsme měli místnost pronajatou díky paní ředitelce Mgr. Heleně Jiráčkové. Skauti a skautky předvedly pár vánočních zvyků a potom jsme si všichni zazpívali vánoční koledy u kytary, na kterou brnkala Zajda. Zahráli jsme si hry a soutěže, nejvíce děti bavilo jezdit na speciálních vozítkách a tzv. lyžích, které nám zapůjčilo DDM. Také bylo vyhodnocení vánočního cukroví, kdy na plné čáře vyhrály šišky a dinosaurus, ale jinak bylo všecinko cukroví moc dobroučké a krásné. V poledne Veverka všem oznámila, že Ježíšek nemůže přijít, ale posílá za sebe dva anděly, jednoho bílého pro hodné děti a jednoho černého pro zlobivce. Než to dořekla, oba andělé vlétly do místnosti, kde černý hledal zlobivce a bílý anděl začal rozdávat dárky. Vánoční besídku jsme si všichni užili.

Zapsala: Veverka

 

Výprava do Harrachova dne 30. 11.–2. 12. 2024

Každý rok se těšíme na předvánoční výpravu do Krkonoš, opět na chatu do Harrachova, kterou spravuje firma Junker a vždy nám ji ochotně zapůjčí. Sešli jsme se v pátek 30. listopadu na parkovišti u autobusového nádraží, kde jsme naložili všechna zavazadla a po kontrole všech účastníků jsme vyrazili směrem do Mšena, kde jsme nabrali ještě zbytek výpravy – oddíl Obraznice pod vedením Martiny Vlčkové Říhové. Do Harrachova jsme dorazili ve večerních hodinách a za pomoci skautů a skautek jsme vynosili všechna zavazadla do chaty. Po večeři jsme rozdělili všem dětem pokoje a chystali jsme se k odpočinku, protože samotná cesta byla pro všechny náročná. Druhý den, v sobotu 1. prosince, jsme se po snídani rozdělili na dvě skupiny. Skauti a skautky + roveři a rangers se vypravili na výpravu po hřebenu Čertovy hory. Světlušky a vlčata (mělničtí a mšenští) se vydaly do muzea Šindelka a poté k Mumlavskému vodopádu. V muzeu jsme se dozvěděli o historii těžby a dopravy dřeva v Krkonoších a také další informace o historii Krkonoš. Cesta k Mumlavskému vodopádu byla pro děti dobrodružná – musely totiž překonávat ledovku a přitom nespadnout. U vodopádu jsme se zahřáli horkým čajem v turistické chatě. Cestu zpět si děti krátily hraním her pod vedením Martiny Vlčkové. Na chatě byl po příchodu z výpravy připraven teplý oběd a polévka. Po obědě si děti odpočinuly, aby nabraly síly na sáňkování u chaty. To bylo radosti, když si mohly užít sněhovou pokrývku, která u nás nikde dlouho nebyla. Zdolávaly kopec na bobech a pekáčích a radostně výskaly. Po návratu z bobování jsme vyzkoušeli hru pod vedením roverů – děti měly za úkol v co nejkratší době se obléknout vždy jako nějaká role pouze s pomocí toho, co měly k dispozici. K večeři jsme ochutnali špagety s masem a sýrem a potom jsme si užívali další hru, kterou opět připravili roveři, a to Harrachov má talent. V průběhu hry jsme zhlédli spoustu vystoupení dětí, které nás nadchly, např. „Valčík s ramínkem“ nebo „Tanec z muzikálu Pomáda“ či „Tahání králíka ze spacáku“. Poté už jsme unavení padli do spacáků. V neděli ráno nás po snídani čekalo balení věcí a úklid chaty. Následoval oběd – kuřecí čína. Po obědě už jsme začali chystat věci k odjezdu – kompletovat a odnášet kufry a tašky k autobusu, opět za pomocí skautů, skautek a roverů. Cesta zpět domů nám utekla, ve Mšeně jsme vysadili oddíl Obraznice a do Mělníka jsme dorazili po 17. hodině. Byli jsme unavení, ale spokojení, výprava se nám vydařila.

Zapsal: Petr

 

VÝPRAVA DO HOŘÍNA

V sobotu dne 12.10.2024 jsme se v 9 hodin vypravili se světluškami a vlčaty do Hořínského parku. Výpravy se zúčastnila ze světlušek Štěpánka, Rozinka, Kačenka a Eliška a z vlčat Vojta, Kryštof, Maty, František a Rychlonožka. Ani zima 5 stupňů, která nás obklopovala při cestě do Hořínského parku, nás neodradila. Po cestě Zajda s Diabolkou připravili pochodové značky, viděli jsme strom s ořechy velkými jako tenisák, houby na zemi i na stromech a plno spadlých stromů a větví. Rozdělili jsme se na 2 skupiny a každá uvařila v kotlíku polévku. Nebylo to jednoduché, zapálit ohýnek, protože větve byly mokré od deště z předchozího dne. Ale přesto se to povedlo za pomoci březové kůry, kterou Zajda a Petr zapálily. Jedna skupina uvařila nudličkovou a druhá uvařila gulášovou polévku. Každý si vybral, jakou má nejraději a všichni jsme si pochutnali. Při cestě nazpátek jsme hledali strom Katalpu, ale nenašli jsme. Bylo to i tím, že jsme po loukách nemohli moc chodit, protože na nich byla vysoká mokrá tráva. Katalpu najdeme na jaře, až si uděláme obdobnou výpravu. Všem se akce líbila a již se těšíme na další.

Zapsala: Veverka

 

VZPOMÍNKOVÁ AKCE NA DANNYHO

V sobotu dne 28.9.2024 jsme se rozloučili na skautské základně Harasov s naším dlouholetým vedoucím a spoluzakladatelem skautského střediska Mělník Ivanem Soukalem, přezdívkou Danny, který dne 28.5.2024 odešel v necelých 70-ti letech do skautského nebe. Na vzpomínkové akci bylo připraveno občerstvení ve formě Dannyho cukroví, Dannyho salámů, Dannyho sušenek, Dannyho koláčků a různých dobrot a podával se Dannyho bramborový buřtguláš. Rovněž byly na ukázku vystaveny Dannyho dřevěné výrobky, které neumí nikdo tak nádherně vyřezat, jako Danny. Nechyběly ani fotografie Dannyho při různých akcích. Ohnivci v pozdním odpoledni zapálili slavnostní oheň, při kterém jsme Dannymu do nebe zazpívali „Červená se line záře“. Pak jsme poseděli u ohně, Veverka pronesla vzpomínkovou řeč na Dannyho, se kterým skautovala téměř 30 let. Proslov se neobešel bez slziček. Pak někteří „pamětníci“ zavzpomínali na příhody s Dannym. Během vzpomínek Zajda hrála na kytaru Dannyho písničky, které jsme mu do nebe zazpívali. U tzv.oltáře mohl každý příchozí napsat do vzpomínkových desek vzkaz pro Dannyho. Akce byla smutná, ale myslím si, že jsme se s Dannym, který žil celým svým srdcem pro skauta, důstojně rozloučili. Čest jeho památce.

DANNY NIKDY NA TEBE NEZAPOMENEME A BUDEŠ STÁLE V NAŠICH SRDCÍCH.

Zapsala Veverka

 

Výprava do Poděbrad

V sobotu 25.5.2024 se vypravila skupina třinácti vlčat, světlušek a liščat na výlet do Poděbrad v doprovodu Koumáka, Klubka, Zajdy, Diabolky a Zuzky. Když jsme vystoupili na nádraží v Poděbradech, čekal tam na nás domorodec, kuchtík Milánek. Provedl nás kolonádou, ukázal nám fontány, květinové hodiny, trpaslíka a také poděbradský orloj. Pak jsme došli na náměstí, kde jsme obdivovali sochu Jiřího z Poděbrad. Na zámeckém nádvoří jsme si pak prohlíželi otočná srdce, která namalovali zahraniční studenti, kteří se v Poděbradech učí český jazyk. Také nám Milánek ukázal záhony růží, které vysadily významné osobnosti naší kultury. Potom jsme sešli na břeh Labe, kde jsme si prohlíželi kachny a také loď, která čekala na turisty. Jaké bylo naše překvapení, když nás Milan pozval na palubu!

Plavba lodí trvala asi půl hodiny, propluli jsme také komorami a dopluli až k soutoku Labe s Cidlinou, kde jsme vystoupili. A odtud to bylo už jen asi kilometr do záchranné stanice Huslík, což byl první cíl naší výpravy. Vydali jsme se zvědavě na prohlídku výběhů, kde byla již uzdravená zvířata, která by však bez lidské pomoci v přírodě sama nepřežila. Byl tam jezevec a liška, ti však spali, pak různé sovy (výr velký, sovice sněžná a puštíci), dále pak krkavec, kavky a vodní ptáci – volavky, čáp a racci. V posledním výběhu spaly dvě veverky. Nejzajímavější podívanou ale byly dvě vydry, které se neúnavně honily v jezírku a pro nás to bylo úžasné divadlo. Také jsme se zde naobědvali a navštívili zdejší krámek, abychom si zakoupili nějakou tu dobrotu nebo suvenýr.

Když jsme byli všichni po jídle, vydali jsme se ještě na prohlídku přírodní zahrady, ke které vedla cesta přes krásnou louku a okolo výběhu krav. Na louce byl k posezení veliký altán spletený z vrbových proutků. Z těch byl i tunel, kterým jsme mohli probíhat. Využili jsme také prolézačky, prohlíželi jsme tůňky, pozorovali znakoplavky a poslouchali kvákání žab. Pak jsme od Zuzky dostali za úkol zjistit, jak žijí berušky, sýkorky, ještěrky, ježci, střevlíci, včely nebo žížaly. Na louce bylo totiž rozmístěno několik tabulí s informacemi, které jsme museli najít a odpovědi si zapsat. Bonusem bylo zjistit, kde bydlí netopýr Bohouš. Kdo našel jeho domeček, mohl si vzít bonbon. Když jsme si zahrady dostatečně užili, vydali jsme se na pěší pochod zase zpátky k Poděbradům.

Šli jsme lužním lesem, až jsme došli do parku, kde bylo diskgolfové hřiště. Skoro nikdo z nás tuto hru neznal, a tak jsme si vzali freesbee a vydali se zkoušet štěstí a zdokonalovat se v házení. Když jsme prošli všech deset stanovišť, sešli jsme se ještě na malý odpočinek a svačinku v trávě. Pak jsme se vydali již zpět do města, kde jsme si koupili zmrzlinu nebo ledovou tříšť. A úplně před nádražím jsme si ještě mohli natočit pravou poděbradskou minerálku. Moc nám nechutnala, ale prý je zdravá. Pak už jsme jen poděkovali Milánkovi za to, že nás městem i lesem provedl a zamávali jsme mu z odjíždějícího vlaku. Byl to prima výlet a všem se nám moc líbil.

Zápis uvařila Zuzka.

 

PŘESPÁNÍ 12.4.-13.4.2024 – PŘÍPRAVA ZVAS

Byl krásný pátek a my jsme se sešli v naší klubovně, abychom se připravili na závody, které nás
čekají. Poté, co všichni dorazili, jsme začali nejprve se seznamovacími hrami, kde jsme
si připomněli jména a trochu se seznámili. Bylo velmi teplo a pitný režim nezbytný. Pak jsme využili
ještě večerního světla a šli na chvíli na nedaleké hřiště. Potom nás čekala důležitá část, a to výroba
kouzelnických hůlek, které budeme používat na zmíněných závodech. Většinu výtvarná činnost
bavila a s výrobou si velmi vyhráli. Následovala večerní krmě, po ní úklid míst na ležení, a nakonec
večerní promítání filmu.
V sobotu po snídani a úklidu věcí nás čekala krátká aktivita s lékárničkami a poté výlet do Hořína.
Po cestě jsme hráli pár her, kochali se okolím a výhledy z Vrázovy vyhlídky a užívali si krásného
počasí. Na starém mostě jsme potkali skauty z Liběchova, kteří trénovali na lodích. Jakmile jsme
dorazili na louku u lesa, dětem spadly ze zad batohy a vydaly se se prozkoumávat okolí. Následně
jsme si házeli s míčem, poznávali stromky a před odchodem oběd. Následně nás čekala cesta
zpět, tentokrát jsme šli podél Labe až k domu dětí a mládeže. V klubovně jsme si zhodnotili akci,
poklidili klubovnu a před koncem si zahráli míčové hry.

Zapsal Koumák

 

Výprava za tajemstvím Stínadel

V neděli 3.3.2024 se vypravilo 5 liščat, 11 vlčat a 7 světlušek objevovat zákoutí pražských Stínadel, čtvrti, kde se odehrávaly příběhy Rychlých šípů. Film Záhada hlavolamu jsme viděli na lednové přespávačce a dnes jsme si mohli projít uličky a místa, kde kluci svá dobrodružství prožívali. Doprovázeli nás Koumák, Klubko, Zuzka, Sofča a Diabolka.

Do Prahy jsme dojeli busem, vyzkoušeli jsme si i jízdu metrem a tramvají, všichni se chovali výborně, nikoho jsme neztratili. Na místě zvaném Na Nosálku nám Zuzka rozdala mapky a kartičky s dvaceti otázkami, na které jsme měli na dvaceti stanovištích zjišťovat odpovědi.

Postupně jsme prošli krásné uličky a plácky, kde Koumák nebo Zuzka vždy přečetli, co se na daném místě v příběhu Stínadel odehrávalo. A pak jsme hledali a doplňovali odpovědi na otázky např. kolik větví vyrůstá z kmene stromu gingo, kdo hlídá staré mlýnské kolo, kolik oblouků má Průjezd zrady nebo jakou barvu má orel na domovním znamení apod.

Prošli jsme tak krásná místa na Kampě, některé pražské zahrady či zámecké schody, viděli jsme vlát prezidentskou standardu na Pražském hradě, scházeli jsme Nerudovou ulicí a nakonec jsme si maličko odpočinuli na dětském hřišti pod Petřínskými zahradami.

Výpravu jsme si všichni moc užili.

Zapsala Zuzka

 

Přespávačka s přípravou na ZVaS 2024

V sobotu 27.1.2024 odpoledne se sešlo v klubovně 18 dětí a 5 vedoucích, aby se společně připravovali na letošní Závody vlčat a světlušek, které se budou konat 20.dubna 2024. Přišla 2 liščata (Honza a Domča), 8 vlčat (Kuba, Miki F., Vojta, Vítek, Tomáš, Filip, Adam a Jára) a 8 světlušek (Tea, Terka, Bára, Natálka, Kája, Kiki, Eliška a Ema).

Protože bylo hezké počasí, hned jsme ho využili a věnovali se fyzické přípravě. Diabolka se Zajdou připravily pro všechny několik stanovišť, kde se běhalo, skákalo do dálky i přes švihadlo, házelo míčky i kroužky na kolíky.

Pak si děti vyzkoušely oloupat a nakrájet ovoce a ke svačině si ukuchtily ovocný salát. K tomu si daly buchtu, kterou upekla Zuzka. Mezitím si ostatní vedoucí připravili stanoviště s tématy poznávačka rostlin a zvířat (Zajda a Diabolka), doprava (Klubko), já ve společnosti (Koumák) a logika (Zuzka). Děti se ve čtyřech skupinkách na jednotlivých stanovištích střídaly a za úspěšné splnění úkolů získávaly samolepky smajlíků.

Mezitím jsme se také navečeřeli z domácích zásob. A když přišel čas na spaní, proměnili jsme klubovnu v noclehárnu díky novým matracím. Děti se nasoukaly do spacáků a těšily se na promítání filmu Záhada hlavolamu.

Ráno jsme vstávali v 7:30, starší pomohli mladším zabalit spacáky, Koumák s Diabolkou se s dětmi protáhli při rozcvičce a Zuzka uvařila čaj k snídani. K němu se dojedla buchta a ostatní dobroty z domova.

Následovala zase příprava stanovišť s dalšími tématy – první pomoc, mapa a buzola, přišívání knoflíků, zatloukání hřebíků, rozdělávání ohně křesadlem, loupání brambor a mrkve. Tu si spolu s jablky daly děti ke svačině. Starší děti pak pomohly rozmístit kolem klubovny úkoly pro gamebook na téma řešení krizových situací. Zuzka připravila stezku odpadků, kde děti zapisovaly, jak by třídily rozházené odpadky. Starší děti si měly odpadky po cestě jen zapamatovat a zapisovaly až po příchodu do klubovny. A mezi tím vším si děti stihly zahrát nějaké hry s míčem.

K obědu se zatím uvařily brambory a ohřála sekaná. Diabolka se Zajdou dětem nandaly, doplnili jsme to mrkví a zopakovali jsme si společné přání dobré chuti – Přejeme si požehnanou dobrou chuť, mňam, mňam, mňam! Po jídle si děti umyly každý svůj talíř, zabalily si své batůžky, vynesly odpadky a uklidily jsme klubovnu. Na rodiče jsme čekali venku na sluníčku a některým se skoro ani nechtělo domů.

Těšíme se zase na další společný víkend!

Zapsala Zuzka

 

PSÍ ÚTULEK

V sobotu 6.1.2024 jsme navštívili psí útulek. Letos bylo jubilejní výročí, protože se návštěva konala dvacátý rok. Tradice byla vždy navštívit psí útulek 1.1., ale s přihlédnutím k loňskému roku, kdy byly v útulku za celé středisko pouze Veverka se Zuzkou a s přihlédnutím ke skutečnosti, že někteří rodiče jsou s dětmi mimo svůj domov), jsme se rozhodli návštěvu posunout na první sobotu v roce. Veverka ale tradici nechtěla porušit, a proto útulek navštívila i první den v roce. V sobotu 6.1.2024 přišly děti a pár rodičů a přinesly pejskům něco na mls, ale jaké bylo naše překvapení, když jsme viděli jen 6 pejsků. Paní z útulku nám s úsměvem řekla, že pejsků je během roku v útulku dost, ale snaží se je rozdat do rodin, protože se tam mají určitě lépe než v útulku. A to se jim daří. My jsme uznali, že je to moc dobře a popřáli, aby se to povedlo i u těch zbylých 6 pejsků.

Zapsala: Veverka