ROK 2016

VÁNOČNÍ AKCE

Vánoční besídka: v sobotu dne 17.12.2016 jsme se sešli ve 14 hodin v klubovně za účelem oslav Vánoc. Sešlo se nás hodně, včetně rodičů, sourozenců a jiných příbuzných, přičemž jsme se ani do největší klubovny nevešli. V začátku besídky skautky ukázaly vánoční zvyky a řekly nám o nich různé pověry, pak jsme soutěžili v malování přísloví a nakonec děti předváděly rodičům pantomimou různé profese zaměstnání. Bylo pěkné sledovat „dospěláky“, jak se vtáhly do hry a jak s velkou snahou soutěží, aby vyhrála jejich skupina. Během soutěží bylo dostatek občerstvení. V závěru okolo 16 hodiny zacinkal Ježíšek a posel Ježíška, tj. Natty, v krásných bílých šatek jako andílek, začal rozdávat dětem dárky. Veverka za skautské středisko Mělník všem popřála krásné vánoční svátky a připomněla, že budou následovat další dvě akce a to Betlémské světýlko a Psí útulek. Fotky jsou uloženy na http://skautmelnik.rajce.idnes.cz/. Betlémské světýlko: o Štědrý den, tj. dne 24.12.2016, jsme se sešli v 10 hodin u hřbitova v ulici Pražská, kde již 14. rokem pravidelně rozdáváme široké veřejnosti Betlémské světýlko. Současně jsme se světýlkem rozdávali perníčky, které jsme upekli na výpravě v Harrachově a následně na družinovce ozdobili. Také si lidé mohli vybrat různé námi vyrobené výrobky, přičemž nám dobrovolně přispívali na granule pro pejsky do útulku. Celkem jsme vybrali 1.500,-Kč. Moc všem děkujeme. Okolo 11:30 hodin začalo poprchávat, ale to nás neodradilo a vydrželi jsme až do 12 hodin opatrovat Betlémské světýlko a rozdávat ho do plánovaného konce kolemjdoucím. Fotky jsou uloženy na http://skautmelnik.rajce.idnes.cz/. Zapsala Veverka

Víkendová výprava do Harrachova

V pátek dne 2.12.2016 jsme se odpoledne vypravili na hory do Harrachova za Barborkou. Když jsme dojeli k chatě, nevěřili jsme vlastním očím, všude dokola plno sněhu. A hup, už jsme byli v něm a začali se klouzat a koulovat. Věci jsme donesli do chaty, ubytovali jsme se, najedli z vlastních zásob a hráli hry. Večer nás pak Veverka s Natty poslala na hygienu a do postýlek. Jaké bylo ale naše překvapení, když se najednou ozvalo „Všichni oblékat – jdeme ven bobovat“. Milan zavelel a my s velkým jásotem utíkali do pokojů pro oteplováky a šupky hupky ven. Bylo 21 hodin, venku tmavá obloha, ale sníh krásně bíle svítil a my jsme si tak mohli zadovádět na sněhu. Pak byla hygiena a spaní. Ráno po snídani jsme se šli juknout do muzea Šindelka, kde jsme se dozvěděli, jak se vyrábí šindele. Také jsme se všichni vyfotili s Krakonošem, který stál před vchodem do muzea. Po cestě zpět jsme ulamovali velké rampouchy a někteří se s nimi i šermovali. Když jsme se v poledne vrátili do chaty, linula se po celé chatě vůně francouzské polévky, kterou Milan uvařil tak hustou, že v ní stála naběračka. Byla moc dobroučká. Po poledním klidu jsme vyrazili na Mumlavské vodopády, přičemž po návratu okolo čtvrté hodiny jsme vzali boby, pytle, lopaty a šli jezdit na kopec za chatou. Bylo to skvělé a moc jsme si jízdy užili. Skoro mokří jsme se šli převléknout, nasvačili jsme se a hráli hry, soutěže a zazpívali u kytary. K večeři nám Milan uvařil dobrou „čínu“ s rýží. Taky zpracoval s Natty těsto na perníčky a po skupinkách jsme vykrajovali tvary hvězd, andělíčků, oveček, zvonečků, srdíček a podobných tvarů. Perníčky jsme upekli a zavoněli tím celou chatu. Vezmeme si je na družinovou schůzku, kde je ozdobíme a budeme rozdávat s Betlémským světýlkem. Najednou někdo zabušil proutím na okno. Všichni jsme se lekli. Přišla nás navštívit Barborka. Byla celá bílá a Veverka nám řekla o ní tradici. Barborka nám všem rozdala sáčky s dobrotami, jen u Šídla a Syslíka se zastavila a domlouvala jim, že se doslechla o jejich malém zlobeníčku. Museli slíbit, že zlobit už nebudou a za to museli zatancovat tanec Mazurku (viz video). Pak Barborka odešla. Nastal čas jít spinkat, ale před tím samozřejmě nechyběla hygiena. V neděli po snídani a úklidu pokojů šli téměř všichni s Natty na kopec sáňkovat a bobovat a skautky uklízely s Veverkou chatu a poté vyráběly z látky a rýže sněhuláčky, které se jim moc povedly. Milan přichystal dobroučký obídek, tj. bramborovou kaši a sekačku, kterou jsme sbaštili, dopoklidili chatu a čekali na busík, který záhy pro nás přijel. Víkendová výprava se nám všem moc líbila, bylo dostatek sluníčka, hodně sněhu a dobrého hamání, ale byla moc krátká. Fotky jsou uloženy na http://skautmelnik.rajce.idnes.cz/. Zapsala Veverka  

VÝPRAVA DO HOŘÍNSKÉHO PARKU

V neděli dne 6.11.2016 jsme se dopoledne vydali do Hořínského parku za krásami podzimní přírody, abychom si vyzkoušeli v přírodních podmínkách uvařit polévku v kotlíku. Akce se zúčastnily světlušky, vlčata, skautka, rover Koumák a vedoucí Jája s Veverkou a tatínek Sofči s fenkou Sisi. Přestože v parku bylo občas na krajích luk bahýnko, neubralo to kouzlu krásné přírody, která si hraje s barvami listů stromů. Z těchto listů jsme si vyrobili nejdelšího hada, zahráli jsme si živé pexeso, Veverka s Jájou nás naučily pracovat s buzolou a trošku jsme si rychlým během protáhli svá tělínka. Jája nás zkoušela z poznávání stromů podle listů a byla překvapena, že znalosti máme. Také nás upozornila na vzácný strom, který roste v parku a jmenuje se Liliovník tulipánokvětý, přičemž nám ukázala jeho listy. Tatínek Sofči nám pomohl vykopat dvě jámy na ohýnek, nasbírali jsme klacky, Veverka vzala z domova 6 polínek (pro jistotu) a holčiny za pomoci tatínka Sofči a kluci za pomoci Koumáka rozdělaly oheň a v kotlíku uvařily polévku složenou z 3 různých jiných polévek. „Mišmaš“ byl moc dobroučký, nezbyla ani kapička. Sisi jen mlsně chodila okolo, polévku nesměla, ale aby jí z toho nebylo smutno, dostala od páníčka psí granulky. Výprava se nám moc líbila a už se těšíme na jarní výšlap. Fotky jsou uloženy na úložišti http://skautmelnik.rajce.idnes.cz/. Zapsala Veverka  

VÝPRAVA NA VÝSTAVU EXOTIKY

V sobotu dne 29.10.2016 jsme se byli podívat na výstavě exotického zvířectva v Lysé nad Labem. Ráno jsme do Lysé nad Labem odjeli vláčkem. Výpravy se zúčastnil vedoucí Mates s Veverkou, dále účastníci zájezdu – roveři Krtek a Koumák, skauti Filip, Šipka, skautky Karolínka, Opička a Bubu a budoucí světluška Klárka. Přestože byly prodloužené podzimní prázdniny, zájemci se o tuto výpravu našli. Na výstavě jsme viděli různá zvířátka, jako hodně druhů papoušků, obří želvy, rybičky, zakrslé králíčky, plazy, ještěry, pavouky, štíry, žabičky, leguány, agamy apod. Pro nás byl největší raritou bílý ježek, který se před námi stále ve voliéře schovával a lvíče, které venku v kleci čekalo určitě na nějakou dobrůtku či pohlazení. Viděli jsme z blízka velbloudy, na kterých se dětičky mohly svézt. Výstava se nám všem moc líbila. Fotky jsou uloženy na úložišti http://skautmelnik.rajce.idnes.cz/.                                                                                                        Zapsala Veverka

Okresní skautské sportovní závody

V sobotu dne 24.9.2016 jsme se zúčastnili 2. ročníku Okresních skautských sportovních her v Neratovicích. Přestože jsme si ráno museli přivstat (odjezd po 7 hodině), nezkazilo nám to náladu a velké nasazení si zasoutěžit a snažit se zvítězit. Do busíku jsme nastoupili v tomto složení: za vlčata – Honza Sv., Sysel, Šídlo a nováčkové Pavel s Dominikem, za světlušky nováček Anička, za skauty Šipka a Dobby a za skautky Opička a Bubu, za vedení akce Veverka, Natty a Krtek. Na místo závodů pak přijel Vlk s Klíštětem a Nelčou. Za stát Kanadu závodily Opička, Bubu, Anička, Klíště a Nelča, za stát Kubu závodili Šipka, Dobby, Šídlo, Sysel a Honza a nováčkové Pavel s Dominikem soutěžili za stát Uprchlíků, který byl složen z náhradníků. Jelikož si skauti a skautky nemohly na družinové schůzce vyrobit vlajky svých států, nabídla se Opička, že je vyrobí doma. Tak se také stalo, Opička vyrobila překrásné vlajky Kanady a Kuby a proto jí patří velké díky!!! Jednotlivci závodili v atletice, tj. sprint, vytrvalostní běh, skok do dálky, člunkový běh a hod kriketovým míčkem, pak závodili ve střelbě, tj. hod na plechovky, střelba z kuličkové pistole, střelba z pušky v leže, střelba z pušky v kleče a střelba z luku a nakonec jako družina za svůj stát soutěžili v kolektivních sportech, a to Kanada v ringu a vybíjené, Kuba ve fotbale a ringu a uprchlíci v přehazované a vybíjené. V celkovém hodnocení družin skončila Kuba v kategorii skautů na 2.místě a Kanada v kategorii skautek na 3.místě. Obě družiny obdržely nádherné poháry a diplomy. V kategorii skautů obdrželi medaili tito závodníci: Dobby – zlatá za hod na plechovky a stříbrná za vytrvalostní běh Sysel – stříbrná za střelbu z pistole a bronzová za skok do dálky Šídlo – zlatá za střelbu z pušky v kleče Šipka – stříbrná za člunkový běh Honza Sv. – bronzová za hod kriketovým míčkem do dálky a stříbrná za střelbu z pušky v leže V kategorii vlčat obdrželi medaili tito závodníci: Dominik – zlatá za člunkový běh a stříbrná za střelbu z pušky v kleče V kategorii skautek obdržely medaili tito závodnice: Opička – zlatá v hodu kriketovým míčkem do dálky a stříbrná za střelbu z pušky v leže Bubu – bronzová za člunkový běh Klíště – bronzová za střelbu z pušky v kleče a bronzová za vytrvalostní běh Za účast a velkou snahu na závodech dostává od nás mimořádnou pochvalu nováček Anička, která ve svém věku 8 let musela závodit díky složení družiny v kategorii skautek, rovněž také chválíme světlušku Nelču a nováčka Pavla. Přestože jsme se ze závodů dostali domů až okolo 20:00 hodin dost unaveni, byli jsme plni zážitků a dojmů. Již se těšíme na další 3. ročník. Skautské vedení všem za mimořádné výkony, snahu, účast a reprezentaci našich oddílů moc děkuje. (fotky uloženy na níže uvedeném odkazu) Zpracovala Veverka   dscn1791-002

Výprava za partyzány

O víkendu 9. 9. – 11. 9. 2016 proběhla víkendová výprava původně určená pro rovery a rangers z okresu, kteří se bohužel nedostavili. Přesto se však výprava uskutečnila a nelitovali jsme. V pátek večer jsme si udělali oheň, na němž jsme si opekli výborné buřty. Přijeli se na nás podívat i Píšťalka s Cipískem. Poté jsme zpívali a hráli na kytary, povídali si o skautu, jedli a veselili se. Do spaní se nám moc nechtělo, ale další den nás čekal pěkný výšlap, a tak jsme uhasili oheň a šli si lehnout. Další den jsme vstali, dali si ke snídani chleba s marmeládou, čaj, dále vyčistili zuby a vyrazili na pochod terénem. Vše začalo otevřením první zašifrované obálky Na Rovinách. V ní jsme se dozvěděli, kam máme jít dále a to na Pokličky, na Pokličkách jsme doplnili tekutiny, neboť bylo velké horko a šlapali dál. Další zastávkou byl Kokořínský hrad, kde jsme měli za úkol vyfotit se a vyluštili další obálku. Jelikož se blížila hodina polední, vyrazili jsme směrem ke Grobiánovi, u něhož jsme si dali oběd. Odtud jsme pokračovali na Vrbodol, ale chtěli jsme zjistit, kde leží Partyzánská jeskyně a najít ji. Bohužel jsme ji přes její výborné krytí neobjevili. Vyšli jsme na silnici a odtud jsme došli do Mšena ke kašně, jak kázala předposlední obálka. Když jsme otevřeli poslední obálku, zajásali jsme radostí, měli jsme totiž jít do cukrárny U Živných a Měštáků. Koumák, Vlk a Šikula si dali vynikající zmrzlinu, děvčata si dala dortíky. Výpravu si všichni užili a třeba si ji někdy zopakujeme :D. Zapsal Koumák
STĚHOVÁNÍ 
Téměř hotovo. V neděli dne 28.8.2016 jsme do nových prostor přestěhovali poslední skautský materiál z bývalých kluboven a skládku. Byla to šichta, od rána do téměř 15:00 hodin jsme si všichni za sluníčka a 35 °C vedra „mákli“. Všem přítomným rodičům a roverům velice děkujeme za OBROVSKOU pomoc a zvláště navíc děkujeme paní Volfové a Jáje, která nám přijela pomoci až z Prahy. Jsme Vám všem moc vděčni, že jsme během dvou dnů, tj. soboty 20.8.2016 a neděle 28.8.2016, zvládli sami s Vaší pomocí (přestože nám jí slíbilo i město) tolik věcí přestěhovat do míst, kde nám vzniknout nové klubovny. Čeká nás poslední úkol, a to veškeré přestěhované věci roztřídit a naskládat do skříněk a regálů. Ještě jednou všem VELKÉ DÍKY.                                                                                                            Skautské vedení

TÁBOR 2016

Letošní tábor mělnických skautů a skautek se konal druhý turnus v měsíci červenci 2016 v údolí Lužnice pod Bechyní, kde skalní masiv obklopující řeku vytváří mimořádně romantická místa. Celotáborová hra pro mladší členy se nazývala „Putování za poznáním pěti kontinenty“ a starší členové měli připravenou hru „Pevnost Boyard“. V sobotu ráno před samotným odjezdem účastníků tábora nás kontrolovali celníci, jestli na cestu máme všichni pas, přičemž když zjistili, že nikdo žádný nemá, tak nás na plánovanou cestu nechtěli pustit. Po útrpných pohledech účastníků nám celníci vydali pasy a my jsme konečně mohli vyrazit na dlouhou čtrnáctidenní pouť. Když jsme dojeli na tábořiště, postavili jsme si podsadové stany, štábák, kuchyň, kruh pod stožárem se státní vlajkou apod. Další den po rozcvičce vlčata vykopala Adélu pro bio odpad, světlušky donesly dřevo z lesa do kuchyně, skautky postavily sušák na prádlo, mladší skauti pomohli vyrobit do kuchyně regály a starší skauti postavili vojenskou sprchu. Roveři a ranger pomáhaly sestavit vojenskou umývárku. Po poledním klidu nás přišel navštívit cestovatel Vilda, který nám řekl, že ztratil cestovní papíry a abychom je šli hledat. Nuž tedy šli jsme je hledat a přitom jsme se dozvěděli, kdo je v jaké expedici, která představovala jeden kontinent – Asii (žlutá barva), Ameriku (červená barva), Austrálii (zelená barva), Evropu (modrá barva) a Afriku (hnědá barva). Poté přišel cestovatel z Turecka, který nám řekl o svém státu různé zajímavosti. Museli jsme nakreslit obrázek charakterizující ten či onen kontinent. Po svačině jsme po družinách naháněli divokého býka, abychom mu sebrali z jeho zad šerpu v barvě jednotlivého kontinentu. Jelikož začalo pršet, hru jsme přerušili a každá skupina musela z deseti slov, které obdržela od vedoucí, složit povídku pro svůj kontinent. Všem se povídky moc povedly. A prší a prší, dáváme sprchu a šupky do spacáku. Druhý den po rozcvičce světlušky a vlčata dohrály hru s býkem. Poté přišel cestovatel z Egypta, který nám sdělil informace o této zemi. Před obědem jsme měli za úkol vyluštit šifru z pyramidy. Mezi tím skauti a skautky postavily tee-pee. Po obídku každá skupina stavěla v lese pyramidu jeden metr vysokou a jeden metr širokou bez jakéhokoliv měření. Současně jsme si vyráběli pohřební masky a k večeru i mumii, kterou nesla každá skupina pohřebním průvodem za faraonem ke své pyramidě, přičemž každá skupina musela předvést pohřební rituál. Po večeři byl táborák. V noci jsme vyrazili do Indie, ale napřed jsme se všichni museli dostat přes indickou celnici, kde byl nějaký divný celník s pomocnicí, který mlel pátý přes devátý. No ale nakonec se nám všem podařilo celnicí projít. Ráno po rozcvičce nás přivítala Indka, která nám rovněž řekla různé zajímavosti o Indii, např. že Indové mají na své státní vlajce mandalu, že se ženy zdobí Bindi (tečka mezi oči) apod. Různé druhy mandal jsme si vybarvili a po sváče zahráli souboj, kdy se dva bojovníci otočeni zády k sobě po třech krocích prudce obrátili proti sobě a museli co nejdříve zasáhnout třemi ranami soupeře. Po poledním klidu jsme si vyzkoušeli sílu rukou, kdy jsme se za pomoci lana dostávali do strmého kopce. Poté jsme vyráběli mandaly z přírodnin. Natty nám pověděla informace o Budhovi, ukázala obrázek a naším úkolem bylo vyrobit z keramické hlíny sošku Budhy. Skauti a skautky si současně zadováděly ve vodě, kdy natahovaly s Vlkem lano přes řeku Lužnici. Před večeří se dozvěděli od Vlka základy horolezectví a ostatní si zasportovali s míčem přes síť. Po večeři byl oheň a zpěv s kytarou. Opět nastal další den a po rozcvičce nás přivítala překrásná Gejša, která nám oznámila, že se nacházíme v Japonsku. Zahráli jsme si zápas Sumo, kde absolutním vítězem se stal Syslík. Po sváče holčiny s Gejšou vyráběly krásně malované kloboučky a kluci čelenky. Přitom nám Gejša rozdala úkol, připravit si každá skupina na večer scénku na určité japonské téma. Celý den jsme jedli všecinko jídlo pouze hůlkami. Docela to šlo, jen ta polévka se musela ke konci srkat. Nemohli jsme se dočkat odpoledne, protože nás čekaly závody dračích lodí. Soutěžili jsme nejprve na lehátkách a pak na člunech. Všem se to moc líbilo. K večeru se opět na hřišti sportovalo. Náhle se přihnalo černo a začala buřina, blesky a voda. Pršelo vydatně. Vzpomněli jsme si na Koumáka, který ten den plnil poslední ze třech úkolů „Tří orlích per“, tj. přežíval sám v lese celých 24 hodin. Snad se dobře „zahrabal“, aby nebyl moc mokrý. V pátek ráno nás probudilo sluníčko a hlavně k našemu překvapení někdo volá „vstávej, vstávej lenochu ospalý, vstávej, vstávej už je den bílý. Dvacet, devatenáct, osmnáct,……“. A kdo myslíte, že to volal – DANNY. Kde se vzal, tu se vzal a na tábořišti se objevil Danny s Cácorkou. Nuž přivítali jsme je, ale rozcvičku nám nikdo neodpustil. Dopolko jsme dohráli scénky a začali hrát hru boj o medvěda. Po obědě při dopoledním klidu si někteří čekatelé na slib dokončovali nováčkovskou zkoušku. Odpolko jsme šli na klestí a skautky a ranger na smůlu a skauti s vlčaty připravovali slibový oheň. Při přípravě na večerní slavnostní slibový oheň zbyla chvilka si odpoledne zahrát na přehazovanou vody v lavorech, kdy jsme se pěkně zmáčeli. Ten den se vrátil ze své poslední zkoušky Koumák, který svojí odvahou 24 hodin nejíst, 24 hodin nemluvit a 24 hodin nebýt viděn, splnil zkoušku „Tři orlí pera“. Blahopřejeme. Přicházel večer a nováčkové připraveni na slib netrpělivě postávali, co je asi u slibového ohně čeká. Setmělo se a my jsme se všichni v tichosti odebrali ke slibovému ohni, kde za úplného ticha mezi nás přišly ohnivci (Skřítek, Opička, Slzička a Lucka) a svými loučemi každý ohnivec ze své strany zapálil slavnostní oheň. Při tomto obřadu ohnivec ze severu říká: „Tajemným klíčem odmykáme brány, přicházím s ohněm ze severní strany“. Ohnivec z jihu: „Já nesu plamen z jižní strany světa, je plný hvězd a žhavých jisker léta“. Ohnivec ze severu: „Na tuhle stranu slunce zapadává, dík za ten oheň, co nám dává“. A ohnivec z východu: „Než znovu ráno na východě slunce vstane, táborák jasný v našem kruhu vzplane“. Následně jsme utvořili kruh přátelství s překříženými rukami a poslali poselství stisknutím ruky, které oběhlo celý kruh. Zazpívali jsme si píseň „Červená se line záře“ a poté v tichosti přicházeli k Veverce a Dannymu jednotlivě složit slib položením prstů ruky na státní vlajku a knihu „Základy junáctví“ všichni, kdož složili nováčkovskou zkoušku a to: Vojta (vlče), Pavel (skaut), Vykřičník (skaut), Skokan (skaut), Dobby (skaut), Kačka (světluška), Nelča (světluška), Eliška (světluška), Terka (skautka), Verča (skautka), Agi (skautska), Borůvka (skautka), Maruška (skautka) a Natty (ranger). Pro tyto osoby byl obřad určitě nezapomenutelný. Následující den, tj. v sobotu, se všichni nějak brzo zbudili. Že by to bylo návštěvou rodičů, kdy byl v tento den vyhlášen „Den otevřených dveří“ pro rodiče a příbuzenstvo???? Během celého dne nás navštívili příbuzní dětí, kteří se chtěli podívat, jak na táboře jejich dítko přežívá. Každá návštěva přivezla nějaké dobrůtky, jako pečené buchty, ovoce, zeleninu, sladkosti a další různé mňamky, přičemž při vstupu do tábořiště stál celník, který tyto věci „zabavoval“ (uklízel do chladné místnosti). Jelikož 4 dětičkám rodiče nemohli přijet, tak jsme je za odměnu svezli na lodíc h po řece Lužnici a dostali od nás dobrého nanuka. Ten den jsme vyráběli náramky, zazpívali jsme si při kytaře, sportovali a byla volnější zábava. K večeru odjel z tábořiště Danny s Cácorkou. Večer bylo pro skauty a skautky posezení v tee-pee. Odbyla půlnoc a osvítilo se nebe, začala velká buřina a silný déšť. Milan s Matesem hlídali s hlídkou tábor, tedy pozorovali vodu, zda se nezvyšuje hladina řeky a jelikož se napršená voda na tábořišti stále držela, tak kopali odvodňovací rigoly, aby voda nestékala dětem do stanů. S touto činností skončili ve 03:30 hodin. Děkujeme. A je tu neděle. Po rozcvičce nás uvítala bohyně Athén, která nám pověděla zajímavosti o Řecku, seznámila nás s božstvem a řekla pověst o Kyklopovi. Nikdo ani nedutal, jak uměla krásně vyprávět. Pak jsme vyráběli z moduritu postavičku Kyklopa. Odpoledne byla olympiáda v devíti disciplínách a to v záseku sekyrkou, čichání koření, hodu polenem do dálky, hodu oštěpem do dálky, střelbou ze vzduchovky, střelbou z luku, skákáním přes švihadlo, řezáním dřeva a zatloukáním hřebíků. V pondělí nás uvítala krásná cestovatelka v kožíšku, která nám řekla, že se nacházíme na Aljašce a také nám sdělila zajímavé informace o tomto státu, jako že je tam průměrná teplota – 50 °C. Pak následoval převoz vody na saních se psím spřežením, přičemž každá družina si vyrobila oblek pro svého vůdčího psa malamuta. Po převozu vody si skupiny musely vyrýžovat co nejvíce zlata. Odpoledne si dvě skupiny vyzkoušely opičí dráhu, kdy každý jednotlivec musel sjet po lanu nataženém přes řeku Lužnici na druhou stranu, případně doručkovat na druhý břeh a přes úzkou stezku vylézt za pomoci sedáku a lana na skálu, pak dolů, společně se nalodit celá skupina do člunu a přeručkovat sedivší na člunu celou řeku zpět. Jelikož se již stmívalo, další skupiny tuto akci nestihly absolvovat. Večer bylo posezení v tee-pee. V úterý jsme šli na celodenní výlet do Bechyně. Odpoledne přišla cestovatelka z Francie, kdy jsme od ní opět obdrželi zajímavé informace o této zemi. Následně jsme si zahráli hru „Velká cena Bechyně“, která spočívala v tom, že si skupiny vytvořily z krabic formule, vyzdobily je a pak jednotlivci vyjížděli na okruh, přičemž museli po cestě zajet do depa (stan Nevada) a vyměnit gumy, tj. boty. Následující den, tj. ve středu, jsme pokračovali v cestování po Francii, kdy si všechny skupiny zahrály hru „balet“ (prolézání obručí v kruhu) a „módní přehlídku“ (obléci se co nejdříve z přeházeného oblečení). Po sváče následovala hra „Slepý Picasso“, kdy každá skupina vytyčovala z lana čtverec za podmínky, že všichni byli slepí a pouze jedinec viděl, který navigoval ostatní. Odpolko pokračovala pro ostatní skupiny opičí dráha. Večer za mírného deštíku bylo posezení v tee-pee. Dnes večer ve 20:00 hodin rovněž i Slzička dokončila těžkou zkoušku „Tři orlí pera“. Moc gratulujeme. A je tu čtvrtek, kdy nás navštívil Skot a sdělil nám, že se nacházíme ve Velké Británii. Také nám pověděl zajímavosti o tomto státu. Zahráli jsme si hru „Whisky“, ale není to její pití, ale hra spočívá v přetlačování a odpoledne si každá skupina musela po lese hledat skřítky Škrndolína (Vlk – foukací harmonika), Prndolína (Krtek – kytara), Frndolína (Skřítek – cinkající vajíčko) a Drndolína (Natty – bubínek), aby dostala část mapy k pokladu. Každý skřítek se jim po zvolání ozval pouze zvukem a jeden z nich škodil a dal jim schválně špatnou mapu. Přesto se všem podařilo mapu složit. K večeru byla velká hostina, která nám každým rokem ukončuje celotáborovou hru a celý tábor jako takový. Na hostině jsou všemožné dobrůtky a vedoucí vždy trnou strachem, kdo se přeplácá vším možným a komu z toho bude šoufl. Ale světe div se, letos to bylo v poho. Večer pro hladovce byla k mání navíc krupicová kaše. Následující den, tj. pátek, jsme nedočkavě očekávali, protože jsme se měli vydat za pokladem. Každá skupina šla zvlášť, kdy se dostala na palouček zapomnění, kde je čekala víla (Píšťalka). Pak po krátkém odbočení skupiny narazily na velký starý dub, v jehož korunách se nacházel poklad. Jeden člen z každé skupiny musel do sedáku a ostatní ho tažením lana posunovali nahoru do koruny stromu pro poklad, kde čekal Vlk a jistil bezpečnost. Každá skupina si svůj poklad našla. Odpoledne byl slavnostní nástup, kde Veverka ukončila a zhodnotila s ostatními vedoucími tábor a Píšťalka rozdala diplomy za celotáborovou hru, za nejčistější stan, za nejšpinavější stan, za olympijské hry a současně každý obdržel upomínkový předmět a upomínkový list s fotem téměř všech účastníků tábora. Jen škoda, že na upomínkovém listu chybí Ponny, která musela odjet dřív z tábora a Milan, který se staral celých 14 dní o naše bříška a který byl v době focení na nákupu. K večeru jsme složili tee-pee a stany Sahary. V sobotu od samého rána jsme „bourali“ tábor (kuchyň, podstadové stany, zubříky,….) a za pomoci některých rodičů, kteří přijeli až na tábořiště, jsme mohli všechny věci naložit bez problémů do nákladního vozidla. V 11:00 hodin nasedáme do busíku a hurá domů. Tábor skončil, zbylo hodně krásných vzpomínek, na dětech je vidět, že se tábor líbil a již nyní přemýšlíme, kam vyrazíme příští rok.                                                                           Zpracovala Veverka Pamětní list

ŠUTR CITY 2016

V neděli 19.6.2016 jsme se zúčastnili akce Šutr City, která se konala na Polabí vedle Domu dětí. Naším úkolem bylo naučit širokou veřejnost některým uzlům, což byla podmínka splnění jedné ze šesti disciplín určených pro děti i dospěláky. Tomáš během dopoledne postavil na stanoviště s kamarády zubřík, jinak akce se zúčastnila Opička, Bubu-zlomená ruka, Veverka, Šipka, Krtek, Vlk a Suši, kteří učily zájemce různé uzle. Všem to šlo parádně a největší překvapení pro nás bylo, že i někteří rodiče se rádi zapojili. Další soutěže byly v rejžování zlata, děti si mohly vyrobit indiánské čelenky, vyzkoušet si mohly pochod na chůdách, střelbu z luku, bubnování na bonga apod. Taky se děti mohly projet vláčkem, ale asi nejvíce děti zaujalo stříkání pěny hasičským vozem, to bylo pěny……to bylo povyku. Při uzlování jsme poslouchali krásnou country hudbu a mohli jsme si dojít na koktejl, dle nápojového lístku na Indiánský polibek, Hadí oko, kovbojův sen, Dagův šíp, Sheriffův výstřel nebo Škorpion. Akce se zdařila, moc se nám líbila a již se těšíme na příští rok. Zapsala Veverka   KRAJSKÉ ZÁVODY SVĚTLUŠEK A VLČAT 2016 V sobotu dne 12.6.2016 jsme vyrazili brzo ráno, tj. v 6 hodin, na krajské závody světlušek a vlčat, které se konaly v Českém Brodě. Na startu se nás sešlo opravdu hodně soutěžících. Naše družina vlčat pojmenovaná jako Koumáci, ve složení Skokan, Sysel, Dobby a Šídlo, startovala v 10 hodin, přičemž jako doprovod naší družiny si nás vylosoval vedoucí z Mladé Boleslavi „Šťoura“. Mates s Natty si vylosovaly družinu světlušek z Kostelce nad Černými lesy. Veverka zůstala na startu a zároveň cíli a čekala, až naše družina doběhne. Trvalo nám to cca 4 hodiny. Disciplíny, které jsme museli absolvovat, byly nazvané jako Pomoc šerifovi, Poraněný koleno, Laboratoř vědce, Kaňon duchů, Rodový symbol, Domorodci, Kůň zprava má přednost, Posvátné území, Saloon a Zapomenutý stopař. Než jsme se dostali na řadu, mohli jsme si vyzkoušet volnočasové aktivity, jako skákání na trampolíně, turbánek z pedigu, výrobu růží z kapesníčků, foukání šipek, vyzkoušeli jsme si sílu na pérovacím lanu, zahráli přehazovanou apod. K obídku byla dobrá polívčička a řízek s chlebem a banán. Jelikož se soutěž hodně prodloužila, nečekali jsme na výsledky a odjížděli jsme z místa okolo 18 hodin, přičemž stále bylo cca 15 družin na trase. Až následující den jsme se dozvěděli, že naše družina skončila na 18. místě z 22 družin. Soutěž se nám i tak líbila a byli jsme rádi, že jsme si mohli vyzkoušet závodit na vyšší úrovni. Zapsala Veverka   VÝPRAVA CHKO KOKOŘÍN V pátek 27.5.2016 jsme se sešli v 17:00 hodin na autobusovém nádraží v Mělníku a vyrazili jsme do obce Kokořín a poté pěšky do Kokořínského Dolu, kde se pravidelně na třináctce konají naše víkendové výpravy. Po příchodu na základnu jsme se ubytovali, najedli a vyrazili do rokle která je za chatou, kde jsme si chvilku povídali o naší organizaci a cestou zpět jsme posbírali nějaké dřevo na sobotu. Před spaním jsme si zahráli několik her a nechyběla ani pantomima, pak už byl čas se umýt a jít spát. V sobotu po budíčku jsme se nasnídali a vyrazili na pěší túru. Šli jsme přes tábořiště kde jsme si vyzkoušeli určování azimutu, vyšli nahoru roklí a došli na silnici k Jestřebici. Cestou jsme si zkoušeli práci s mapou, která nás dovedla ke zřícenině protestantského kostelíka, dále ke zbytku skalního obydlí Rozbořenka a dále k jeskyni Klemperka, kterou jsme řádně prozkoumali. Po té jsme se vydali do Kokořína v obavách aby nás cestou nestihla bouřka, naštěstí ji vítr zahnal pryč a tak jsme si mohli odpočinout v cukrárně a schladit se výbornou zmrzlinou. Po odpočinku jsme se vydali zpátky na základnu a pustili se do vaření oběda, který se skládal z polévky vlastnoručně uvařené v kotlíku na ohni který si každá skupina zapálila křesadlem, protože sirkami to přeci umí každý. Po obědě jsme vzali luky a praky a šli trénovat střelbu na terč. Z lesa nás vyhnal déšť a tak jsme šli do společenské místnosti, kde jsme si krátce procvičili uzlování a zahráli si nějaké hry. Naštěstí déšť ustal a tak jsme šli k ohništi rozdělat oheň, abychom si mohli opéct k večeři buřtíky a všem velmi chutnali, protože žádný nezbyl, také jsme si stihli i zazpívat a do toho přijela Píšťalka s Cipískem se na nás podívat. Když se už setmělo tak nám Vlk, Koumák, Cipísek a Šikula šli připravit noční stezku odvahy, kdy jsme po osvětlené cestě měli dojít do cíle, tam se podepsat a zase vrátit zpět. Po té už následovala noční hygiena a šup do spacáků. V neděli po budíčku jsme si dali rozcvičku, snídani a pustili jsme se do balení a úklidu chaty a poté jsme vyrazili na Kaninu na vlak domů.          Vlk   PS: poznámka Veverky – Úklid se jim moc nevydařil, a proto jsme dostali od této doby ZÁKAZ jezdit na CHKO 13-tku.    

Závody v ZOO Ústí nad Labem „Po liščí stopě“

V sobotu dne 21.5.2016 jsme jako každoročně vyrazili do ústecké ZOO, kde nás čekaly zábavné soutěže. Už když jsme vyráželi vláčkem z Mělníka, klubalo se mezi mraky sluníčko, které nás provázelo celičký den. Jelo nás 22 „mládeže“ a vedoucí Veverka s Matesem a jako doprovod jela mamča Aničky, Lucky a Honzíka, babička Krtka a budoucí rangers Natty. Když jsme přijeli na místo, rozdělili jsme se na skupinky, Natty nám rozdala tzv. průvodky a hurááááá plnit úkoly. Přitom jsme si prohlíželi zvířátka, která byla zrovna poblíž. Jaké bylo pro nás překvapení, když najednou proti nám vyrazil slon. Prostě byl na procházce. Některé úkoly byly snadné, např. zavázat tkaničku, složit kousky obrázků v jeden velký obraz, poznat, kde žijí zvířátka, ale byly i těžší úkoly jako např. jedním otvorem ze žluté roury vyhodit míček do vzduchu tak, abychom ho chytili zase druhým otvorem. Malovali jsme lišku, házeli míčkem do terče, jezdili na koloběžkách přes překážky a přitom jsme stačili prolézat hrad a nakrmit kozičky. Soutěží bylo dost a všichni jsme stihli obejít všechny stanoviště, kde Veverku zaujal krásný papoušek Ara. Na konci si mohl každý vybrat menší odměnu za splnění úkolů a Veverka všem rozdala krásné nášivky z této akce. K závěru se za námi přijela  ze školy podívat i Píšťalka, aby zjistila, jak jsme si vedli a zda někdo nezůstal u zvířátek. Soutěže skončily a my jsme se ubírali k domovu. Při cestě nazpět jsme si udělali přestávku na dětském hřišti a pak už jen na vlakové nádraží, odkud jsme rychlíkem vyrazili na Mělník. Již se těšíme na příští rok. Zapsala Veverka

Závody mladých záchranářů

V sobotu dne 14.5.2016 jsme ze zúčastnili závodů mladých záchranářů pořádaných Českým červeným křížem v Mělníku. Mladší družstvo zastupovali Šídlo, Sysel, Pavel, Vojta a Vašek D., za starší soutěžily Žabka, Bubu, Opička, Chobotnička, Broučoun, Einstein a Šipka. Dozor nad mladší hlídkou měl Mates, nad starší hlídkou Koumák. Soutěžící si vyzkoušeli modelové situace různých zranění včetně autonehody, pokousání psem, zapíchnutý nůž v břiše, obvazovou techniku, poranění krku, volání na „záchranku“ a pod. a v nesoutěžních disciplínách plnili znalosti dopravních značek a kytiček, kde nás na stanovišti přivítala Veverka s Krtkem. Přestože obě naše družiny ve své kategorii skončily na prvním místě od konce, tj. na 7. místě, soutěž se nám moc líbila, protože jsme si mohli vyzkoušet v praxi různé situace při záchraně lidského života. A že je to těžké, tomu opravdu věřte. Zapsala Veverka  

Charitativní akce

Český den proti rakovině Ve středu dne 11. května 2016 se konal již 20. ročník tradiční veřejné sbírky Ligy proti rakovině Praha pod názvem „Český den proti rakovině“. Sbírka po devatenáct let známá jako „Květinový den“ byla zahájena 14. května 1997, kdy bylo veřejnosti nabízeno 30.000 kusů žlutých kvítků měsíčku lékařského a bylo vybráno 350.000,-Kč. Postupem let se stala nejznámější sbírkovou akcí u nás v ČR a zdárně se zvyšoval jak počet nabízených kytiček, tak i peněz získaných od dárců. Nejúspěšnější z hlediska objemu získaných finančních prostředků pak byl 6. ročník, kdy se podařilo získat přes 18 milionů Kč. Letošní téma sbírky je zaměřeno na rakovinu prsu u žen a mužů. Mezi dobrovolníky, kteří ve středu dne 11.5.2016 na Mělníku nabízeli již desátým rokem kytičky, byly i světlušky –  Diabolka, Borůvka a Anička, vlčata – Dobby, Syslík, Pavel, skauti – Bručoun, Honza, Šipka, Einstain, Tomáš, Koumák a skautky – Bubu, Lucka, Žabka, Opička a Chobotnička z mělnických oddílů JITŘENKA, NIOBARA a CERBERUS. Za vedoucí akci vedly Veverka a Vlk. Prodali jsme všech 350 kusů kytiček a vybrali celkem od lidiček 8.473,-Kč.  Všem patří velký dík!!!! Zapsala Veverka
  VÝPRAVA DO PRAHY Dne 16.4.2016 se konala oddílová výprava pro skauty, skautky a rovery se zaměřením na poznávání Prahy a historie. Sešli jsme se v v 8:00 hodin na autobusovém nádraží v Mělníku. A ačkoliv účast nebyla hojná jeli jen Honzík, Bubu, Šipka a Koumák, za vedoucí Vlk se Šikulou, tak nás to neodradilo a vyrazili jsme. Po příjezdu na Holešovické autobusové nádraží jsme přeběhli na metro a vyrazili jsme na Vyšehrad. Tam jsme nejdříve navštívili místní hřbitov na kterém jsou pochovány významné osobnosti našich dějin a nezapomněli jsme navštívit místo posledního odpočinku A. B. Svojsíka zakladatele Junáka, který je zde pochován. Po té jsme se přesunuli k Cihlové bráně, která jako jedna z mála posledních ještě stojí. Tam nám paní průvodkyně pustila video ve kterém bylo vidět z dochovaných materiálů jak vypadali původní Pražské městské brány a jak to na místech kde stávali vypadá dnes, ani se nám nechtělo věřit kolik jich bylo zbouráno, aby se mohli postavit silnice. Po  shlédnutí videa jsme se přesunuli do přilehlého podzemí a podzemními chodbami opatřenými střílnami, které sloužili jako obrana starého města jsme došli až do velké místnosti, kde jsou dnes uloženy originály soch z Karlova mostu. Po prohlídce jsme se přesunuli na vyhlídku, kde jsme se nasvačili a také si zopakovali uzli a práci s buzolou, také jsme se podívali dalekohledem na Prahu. Po té jsme se přesunuli na Rašínovo nábřeží, odkud jsme se přepravili lodí do přístaviště v Troji, odkud jsme se vydali pěšky do staré čistírny odpadních vod v Bubenči. Při prohlídce jsme obdivovali jak byla celá postavená z cihel a stále vše stojí aniž by bylo vidět plynutí času a také úmornou práci lidí, kteří se zasloužili o čištění vody, když museli pracovat dvanáct hodin pod zemí a v hrozném zápachu. Po prohlídce jsme vyrazili zpět na autobus do Holešovic a pak na Mělník.   Šikula
Závody světlušek a vlčat JSME PRVNÍ – vlčata pod názvem soutěžící družiny „KOUMÁCI“ zvítězila dne 10.3.2016 na Chloumku v soutěži skautských dovedností, respektive v Závodech světlušek a vlčat. O prvenství se zasloužili Skokan, Syslík, Dobby a Šídlo. Světlušky skončily na krásném 3.místě a další družina vlčat pod názvem „Krtkové“ na bramborovém 4.místě. Děkuji za dokonalou přípravu vedoucím Píšťalce a Čárce a roverům Krtkovi a Koumákovi. Veverka BLAHOPŘEJEME VŠEM, JSTE BORCI !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!   Výprava do Mšena
V pátek 1.4 jsme se sešli na vlakovém nádraží Mělník, abychom vyrazili na víkendovou výpravu tentokrát do Mšena vyrazili světlušky, skauti a skautky a také pár vlčat. Sešli jsme se v 17:00 kdy na nás už čekal Vlk a nasedli jsme na vláček do Mšena, po příjezdu jsme se přesunuli do Mšenské Sokolovny , kdy chvilku po nás dorazil i Šikula. Nejprve jsme se ubytovali a naplnili bříška, poté jsme si zahráli nějaké hry a šli spát. Sobotní ráno jsme zahájili rozcvičkou, po snídani nás Vlk se Šikulou rozdělil do čtyř skupin, poté jsme dostali 200 Kč a vylosovali jsme si lísteček s potravinami, které potřebujeme koupit abychom měli oběd a večeři. Na to jsme měli asi 20 minut. Když jsme se vrátili z nákupu tak dorazil i Koumák a tak jsme se si sbalili sváču a pití a vyrazili po Cinibulkově naučné stezce do skalního bludiště. Cestou jsme šli okolo Prolezovaček , kde jsme prozkoumali jeskyně, podívali jsme se do Obraznice, což je uměle vytvořená jeskyně která vznikla za třicetileté války a místní obyvatelé sem ukrývali své cennosti před Švédskými vojsky. Po té jsme přes vyhlídku došli až do skalního bludiště, kde jsme měli možnost si prolézt různé cesty a také vyzkoušet práci s křesadlem kdy jsme zkoušeli pomocí křesadla zapálit papírový kapesník. Po návratu do Sokolovny Vlk se skautkami uvařil oběd a Šikula s Koumákem mezi tím připravili horolezeckou stěnu. Opička nás v rámci plnění stezky seznámila s horolezeckým vybavením pod bedlivým dozorem Vlka, a pak už jsme se pustili do zdolávání horolezecké stěny. Po té jsme si také vyzkoušeli hod lanem na přesnost a záchranu tonoucího pomocí lana i když jen na suchu. Po té se Vlk se skautkami pustil do vaření večeře a nám Šikula s Koumákem rozdělil témata na scénky, které jsme pak hráli po večeři. Po scénkách se dostalo i na kytary a pak už hurá do spacáků. V neděli po probuzení jsme  si zabalili spacáky a po tradiční rozcvičce jsme se šli nasnídat. Po té nás čekal úklid Sokolovny a vzhledem k tomu že jsme měli do odchodu ještě dost času tak jsme rozděleni na dvě skupiny absolvovali překážkovou dráhu na čas, kdy vítězi i poražení dostali sladkou odměnu. Po té nastal čas vzít si batohy a vyrazit na vlakové nádraží, ještě jsme dostali chvilku na nákup něčeho malého na zub a už jsme šli na vlak. Po příjezdu nás Vlk předal rodičům a mohli jsme vyrazit domů. Výprava se nám moc líbila a už se těšíme na další. Zapsal Šikula
  POMLÁZKOVÁNÍ A VAJÍČKOVÁNÍ  V sobotu dne 19.3.2016 jsme se sešli ráno v klubovně, abychom si na velikonoce obarvili vajíčka a upletli pomlázky. Sešlo se nás dost, převážná většina světlušek. Navštívili nás i někteří sourozenci světlušek a vlčat. Světlušky s Veverkou barvily vajíčka tak, že na ně nanášely vosk a následně je ve žluté a červené barvě obarvily. Pak je pomocí rukavice namazaly leskem. Koumák s Krtkem učili vlčata plést pomlázky. Skautka Bubu pomáhala Veverce připravovat věci, míchala ozdobená vajíčka namočená v barvách, až jí z toho zčervenaly prstíky a zhotovila krásné růžové vajíčko pomocí vlny. Když si světlušky ozdobily vajíčka, vyměnily se s vlčaty a pletly pomlázky. Některá odvážlivá vlčata si zkoušela ozdobit vajíčka voskem. Plést pomlázky pomáhali i dva tatínkové a Vlk, který přišel později. Vajíčka se všem povedla, žádné se nerozbilo a pomlázky byly pěkně upletené. Jeden tatínek jí musel hned vyzkoušet na Veverce. Nu a dostal nazdobené vajíčko. Zapsala Veverka   Výprava do IQ Landie v Liberce V sobotu dne 27.2.2016 jsme se sešli brzo ráno, tj. v 7:15 hodin, u vlakového nádraží, abychom se vyrazili pobavit do zábavního centra v Liberci plného vědy a techniky do IQ Landie. Na výpravu jela pouze vlčata (9 členů), skauti, skautky (9 členů) a jeden rover – Koumák, celkem 19 účastníků a z vedoucích Veverka a Mates. Jela také s námi budoucí rangers Natty. Měl s námi jet ještě další rover Krtek, ale bohužel nestihl vláček. Cesta byla dlouhá, ale všichni jí přežili a v 10 hodin jsme se ocitli na místě. Centrum je moderní a má 4 patra. Ještě před vstupem do samotného komplexu jsme se pozdravili s Albertem Einsteinem, který seděl na lavičce (ale ne náš, ale z bronzové sochy) a venku všichni plni síly jsme se ještě snažili zvednout auto pomocí kladky a provazů. Někomu se podařilo, někdo se tam houpal jako opice. Po vstupu jsme si pobloudili v zrcadlovém bludišti, vyzkoušeli jsme si hravou vodu, robotickou páku, při které Koumák porazil Veverku, byl to ale boj….,kluky hodně zaujala soustředivost, kdy si na hlavu dali speciální čelenku s impulsy a vlastní vůlí v mozku pohybovali kuličkou, zkusili jsme si na obrázcích barvoslepost, hrátky se zvuky, kdy si skautky s Veverkou zabubnovaly na bonga, světlohraní, kdy skautky vytvářely barevné stíny, na běžeckém pásu chlapci zkusili sílu běhu, Koumák si s Natty vyzkoušely simulaci brzd auta, přičemž při brždění zjistily délku brzdné dráhy na vodě i na sněhu, vlastní silou v rukou jsme se snažili nadzvednout své tělo, Koumáka a Matese zajímal motor vozidla (co na něm viděli?), Veverka se Žabkou a Luckou si vyzkoušely moderování v televizi, odvážlivci vyzkoušeli sílu větru, kdy si museli navléci brýle a čekali, až je vichr odfoukne, každý si mohl vyzkoušet různé pokusy, vlčata si pohrála s velkým robotem, Martin, Natty a Koumák si vyzkoušely kosmické lítání, kdy lítaly hlavou dolů až Veverka čekala, jestli nehodí šavli, mohli jsme si vyzkoušet laparoskopickou operaci, ale nejspíš bychom celý vnitřek těla rozcuckali a k tomu všemu nám tam uprostřed komplexu hrála barevná fontána. Bylo tam tolik zajímavostí, že nám nestačil náš čas všecinko prozkoumat. Uteklo to jako voda a my ve 14 hodin odjížděli zpět do domovů. Každý si z výpravy odnáší užitečné rady a zážitky. Zapsala Veverka   Výprava na Sněžku V sobotu 6. 2. 2016 se nebojácná skupina mělnických roverů složená z Martina, Koumáka a Krtka a budoucí rangers Natty vydala dobýt nejvyšší vrchol České republiky. Cesta byla dlouhá, a tak jsme si chvíle zkrátili opěvováním nádhery Krkonošských hor. V Peci pod Sněžkou jsme zaparkovali a započali naši pouť výjezdem lanovkou na Růžovou horu. Na Růžové hoře bylo hezky a zamířili jsme – směr Sněžka. Cesta a celý kopec byl obestlán třpytivým, bílým sněhem, cesta k vrcholu byla vzdálena pouze 3,5 km, avšak strmý výstup nám dal hezky do těla. ¼ od vrcholu Sněžky začal foukat velmi silný vítr, až jsme se báli, že nás to odvane. Na vrcholu byla vysoká oblačnost, a proto jsme neviděli dál než na deset metrů. Porozhlédli jsme se po vrcholu (kam až jsme dohlédli), překročili česko-polskou hranici, vrátili se zpátky do Čech a nechali se vyfotit. Cestou dolů jsme si udělali menší zastávku, které jsme nelitovali, protože se nám naskytla chvíle bez mraků a otevřel se nám úžasný výhled na Krkonošské sjezdovky. Na Růžové hoře jsme postavili malého sněhuláka Olafa, který pokud neroztál, tak stojí dodnes. Cestou jsme potkali spoustu nadšených lidí, které cesta na vrchol Sněžky nadchla stejně jako nás. Zapsal Koumák   PSÍ ÚTULEK Tak jako každoročně i letos první den v roce 2016 jsme se po obídku vypravili do psího útulku, abychom potěšili pejsky různými pamlsky. Přinesli jsme jim 30 kg granulí a různé drobnější pamlsky. Granule jsme nakoupili za peníze, které nám darovali lidé za drobné výrobky při rozdávání Betlémského světýlka. Účast členů našich skautských oddílů včetně jejich rodičů byla hojná. Pejskům jsme mohli do kotců házet piškotky a jiné dobrůtky, ale hladit jsme je nesměli. Avšak jaké bylo pro nás překvapení, když po chvilce paní chovatelka z útulku přivedla na vodítku krásnou fenku, zřejmě „ohařku“, kterou jsme si již pohladit mohli. Sic v začátku pěkně „plivala“ na zem piškotky, které si od nás vzala do tlamičky, ale po chvíli se umoudřila a sbaštila je. Pejsci se nám všem moc líbili a naše přání je, aby co nejrychleji našli nový domov. Zapsala Veverka]]>